Doping ve sportu

Autor: Jan Horváth

Jako doping se ve sportu označuje používání látek a metod uvedených v Seznamu zakázaných látek a metod vydávaném každoročně Světovou antidopingovou agenturou (WADA). Zamýšleným efektem dopingu je zejména bezprostřední zvýšení výkonu nebo urychlení regenerace při tréninku.

Mezinárodní olympijský výbor, který v roce 1967 zavedl první antidopingové kontroly pro olympijské hry, definoval doping následujícím způsobem: „Doping je používání látek, které patří do skupiny zakázaných prostředků, ale také užívání ilegálních metod, jako např. krevního dopingu.“

Látky k povzbuzení výkonu se vyskytovaly již od starověku (např. gladiátoři používali směs medu a alkoholu). Ve vrcholných sportovních soutěžích je intenzívně sledován od poslední čtvrtiny 20. století a bývá pravidelně příčinou řady skandálů.

Kvůli možnému dopingu jsou vrcholoví sportovci povinni ihned po skončení soutěží odevzdávat vzorky moči k analýze, případný pozitivní výsledek testu vede zpravidla k diskvalifikaci sportovce ze soutěže a k odebrání medaile a jiných ocenění.

V některých případech se i zvyšuje tlak na sportovce ze strany nezodpovědných trenérů a sportovních organizací, aby použitím dopingových prostředků překonávali sportovní rekordy.

Na druhé straně i někteří sportovci, zejména když jim např. v důsledku pokročilejšího věku schází sportovní výkonnost, sáhnou sami po dopingu. Nechtějí ztratit svou slávu, pocit seberealizace ani materiální výhody, které jim vrcholový sport přináší, a tak se uchylují k používání zakázaných podpůrných (dopingových) prostředků.

Dopingové látky

Dopingové látky, jejichž seznam je velmi početný, lze rozdělit do několika skupin podle jejich působení na lidský organismus:

stimulační látky – mají povzbuzující účinek na centrální nervový systém. Zvyšují pozornost, omezují únavu, zvyšují soutěživost, ale též agresivitu. Např.amfetamin, efedrin.
narkotická analgetika – utišují bolesti, avšak jejich užívání je spojeno s rizikem fyzické nebo i psychické závislosti. K nejznámějším patří morfin, kodein.
anabolické steroidy – do této skupiny patří chemické sloučeniny příbuzné mužskému pohlavnímu hormonu – testosteronu. Anabolické steroidy bývají nejčastěji zneužívány u takových sportů, kde je zájem zvětšit svalovou hmotu, sílu a výkonnost sportovce (např. vzpěrači, vrhači koulí, maratonci a další).
beta-blokátory – jde o látky, které snižují frekvenci srdečních kontrakcí. Ve sportu bývají nejčastěji zneužívány tam, kde se vyžaduje malá tělesná aktivita, ale kde je kladen důraz na přesnost, např. střelecké discipliny.
diuretika – to jsou látky, které působí zvýšené vylučování moči z organismu. Sportovci jich zneužívají především ve snaze dosáhnout rychlého snížení tělesné váhy ve sportech, kde je to předepsáno, nebo v takových případech, kdy použili jiné zakázané prostředky dopingu a snaží se touto cestou rychle snížit koncentraci těchto látek v moči před antidopingovou kontrolou.

K látkám, jejichž používání je zakázáno, patří též alkohol a řada dalších omamných a psychotropních látek.

Metody dopingu

krevní doping – jedná se v podstatě o transfúzi krve. Sportovec si nechá zpravidla odebrat krev, pak pokračuje v tréninku. Bezprostředně před závodem si nechá transfúzí krev vrátit do organismu, eventuelně spolu s dalšími krevními produkty, což zvýší jeho schopnosti (používá se např. při vytrvalostních disciplinách, jako běh na lyžích, cyklistika, plavání).
používání chemických látek – jde o zakázané látky uvedené podrobně v seznamech látek, které jsou připojeny k právním dokumentům, upravujícím dopingovou problematiku. Pokud jde o aplikaci látek, dostávají se do organismu nejčastěji požitím, tedy trávicím ústrojím, nebo injekcí do žíly či do svalu.

Dopingové skandály

Mezi sporty, kde se dopingové skandály objevují nejčastěji, patří cyklistika, atletika, běžecké lyžování nebo plavání.

Jednou z nejznámějších dopingových hříšnic je bývalá americká atletka Marion Jonesová, držitelka celkem 5 zlatých medailí z OH nebo Mistroství světa. V říjnu roku 2007 se Jonesová přiznala k užívání dopingu mezi lety 2000 a 2001 a zároveň ukončila sportovní kariéru. Jonesová byla nucena vrátit všech 5 svých olympijských medailí a byli jí anulovány všechny dosažené výsledky od září 2000.