Psychoaktivní droga (též psychotropní látka, omamná látka, často nepřesně droga nebo návyková látka) je chemická látka primárně působící na centrálně nervovou soustavu kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. Záměrně bývá využívána k rekreačním účelům, jako entheogen pro rituální a duchovní účely, jako nástroj pro studium a rozšíření mysli nebo jako léčivo.
Pojem droga sám o sobě označuje usušené části rostlin či živočichů používané v lékařství. Původ slova je v nizozemském droog „suchý“. Později začal být tento výraz používán pro psychoaktivní látky. V přeneseném smyslu se slovem droga označují i pro jedince velmi oblíbené situace či přímo závislosti, jako třeba pohlavní styk nebo hazardní hry.
Protože psychoaktivní drogy působí subjektivní změny v náladě a vědomí, jež mohou být příjemné (euforie) nebo výhodné (zvýšená ostražitost) je mnoho z nich návykových. To vede k nepřesnému označení těchto substancí jako návykových látek, přestože některé (většina halucinogenů, kanabinoidy) závislost nevyvolávají. Časté užívání psychoaktivních návykových látek může vést ke vzniku fyzické či psychické závislosti. Léčba závislosti je pak kombinací psychoterapie, skupinových sezení a jiných psychoaktivních látek, jež má vést ke zlomení závislosti.
Etické aspekty užívání psychoaktivních látek jsou kvůli návykovosti a jiným nebezpečím s ním spojených předmětem mnoha diskusí. Státní moc zpravidla omezuje produkci a obchodování s těmito substancemi, podle míry restrikcí se dá mluvit o ilegálních a legálních drogách (nejčastěji alkohol, nikotin a kofein). Český právní řád používá pro psychoaktivní drogy pojem návykové látky
Psychiatrická léčivaPsychiatrická léčiva slouží k tlumení mentálních a citových poruch. Existuje jich šest hlavních skupin: antidepresiva užívané na poruchy jako je klinická deprese či dystymie. Patří mezi ně například fluoxetin (Prozac). Stimulanty užívané na hyperaktivitu či narkolepsii. Patří mezi například pervitin, kokain, kofein či nikotin. Antipsychotika užívané na psychózy, schizofrenii a mánie. Stabilizátory nálady užívané na bipolární a schizoafektivní poruchy. Patří mezi ně například lithium. Anxiolytika užívané na úzkostné poruchy depresanty užívané jako hypnotika, sedativa a anestetika
NebezpečnostPsychoaktivní drogy bývají někdy dělené na tzv. měkké a tvrdé drogy, toto rozdělení má vyjadřovat míru nebezpečnosti užívaní těchto látek pro uživatele. Někdy se mluví o drogách s akceptovatelným rizikem a drogách, u kterých je riziko spojené s jejich užíváním příliš velké, tedy neakceptovatelné.
Do kategorie měkkých drog bývá řazena především marihuana, hašiš, kofein a thein. Někdy k nim bývají řazeny i psychedelika jako LSD či peyotl, především však psilocybinové houby. Na hranici stojí MDMA (extáze), někdy označovaná za měkkou drogu. Například toxicita i návykovost alkoholu (a tím i společenská nebezpečnost) je vyšší než toxicita a návykovost MDMA.[10].
Alkohol, je lékaři považován za tvrdou drogu, pochybnosti o jeho zařazení vyvolává jen jeho legalita v některých státech. Alkohol vyvolává fyzickou závislost, má smrtelný abstinenční syndrom a přímo poškozuje buňky. Mezi tvrdé drogy patří také pervitin, kokain, toluen a opioidy.
Toto rozdělení je ovšem velice matoucí, protože používá více obtížně srovnatelných faktorů hlavně míru návykovosti, riziko poškození organismu a společenskou nebezpečnost. Snaha vyvážit je mezi sebou v jednom žebříčku je nesnadná.
Závislost v pravém slova smyslu na psychedelika či marihuanu neexistuje a například na nikotin je relativně silná, a ještě silnější je u opiodů, především heroinu. Co se týče rizika poškození organismu, je u psychedelik, někdy označovaných za „měkké“ drogy, relativně vysoké, respektive rizika která psychedelika přinášejí, jsou velmi specifická, a často je proto příležitostní uživatelé neznají nebo podceňují. Při dodržení jistých pravidel setu a settingu jsou tyto látky jedny z nejneškodnějších, ale při nedodržení, k němuž často u nezkušených uživatelů dochází, mohou již při prvním užití způsobit velké psychické potíže, psychózy, týdny trvající noční můry apod. Fyzicky ale většina psychedelik organismus nepoškozuje.
Pouze psychická závislost může být ve skutečnosti mnohem nebezpečnější než fyzická. Stimulancia pervitin, kokain jsou jedny z nejnebezpečnějších drog.
Tento referát si můžete stáhnout jako