Co po nás zdědí příští generace?

Odpady

Autor: Tereza Pikalová

Odpad je movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má úmysl či povinnost se jí zbavit.
Odpady lze dělit z různých hledisek. Podle skupenství hmoty se dělí na pevné a kapalné, podle původu na odpady z těžby, průmyslové odpady, zemědělské odpady a komunální odpady.
Zbytkový komunální odpad je složka komunálního odpadu, která zbývá po vytřídění využitelných a nebezpečných složek a objemného odpadu.
Specifickým druhem odpadu jsou odpady z výroby, především strojírenské. Různé kovové třísky, zbytky tyčového materiálu atd.

Nakládání s odpadem

S vyprodukovaným odpadem je třeba nějakým způsobem naložit. Od jednotlivých občanů a firem, kteří odpad ukládají do popelnic a kontejnerů, obvykle odpad vyvážejí popelářskými vozy obecní či městské komunální služby.
Po shromáždění odpadu se obvykle využije jedna z následujících možností:
- opětovné využití
- materiálové využití
- recyklace
- kompostování
- energetické využití
- přímé spalování / zplyňování
- výroba paliv
- uložení na skládce odpadů
Zvláštním způsobem se nakládá s některými nebezpečnými odpady, např. jaderným odpadem
Samostatnou kapitolu také tvoří tzv. nebezpečný odpad, jako jsou vybité baterie, staré léky, oleje, staré ledničky a další elektrospotřebiče.
- Takovýto odpad do běžné popelnice nepatří. Odvést je můžeme do sběrného dvora. Nepoužité či prošlé léky je možné vrátit v lékárně, baterie je možné odevzdat v elektroprodejnách

Obrovské množství produkovaného nerecyklovatelného a nerecyklovaného odpadu v průmyslově rozvinutých zemích způsobuje stále větší problémy s jeho ukládáním. Jedním z nepřehlédnutelných případů, jsou potíže Neapole.

Recyklace je výraz pro takové nakládání s odpadem, které vede k jeho dalšímu využití.
Recyklace umožňuje šetřit obnovitelné i neobnovitelné zdroje a v některých případech může omezovat zátěž životního prostředí.
Recyklace se dělí na přímou a nepřímou. Přímá recyklace znamená znovuvyužití věci bez další úpravy (typickou přímou recyklací je znovuvyužití automobilových součástek z vrakoviště). Nepřímá recyklace zahrnuje znovuvyužití pomocí znovuzpracování materiálu z odpadu.
Míra recyklace odpadů se v České republice každoročně pomalu zvyšuje. Přesto je ve srovnání s řadou států EU zatím nižší.
Celkově se v Česku recykluje asi polovina obalů (stav v roce 2007), zatímco v některých státech jsou to tři čtvrtiny.

Jaderný odpad je materiál, který má radioaktivní vlastnosti a nemá již další hodnotné využití.

Obvykle se odpad dělí podle své aktivity na:
- nízkoaktivní - obvykle zbytky málo kontaminovaných materiálů
- středně aktivní - více kontaminované materiály s větším obsahem, podle druhu možno uložit do povrchového nebo hlubinného úložiště
- vysoce aktivní - například vyhořelé jaderné palivo či zbytky po jeho přepracování
Podle původu odpadu se dá dělit na:
- Vyhořelé jaderné palivo – které je skladováno po využití v JE a poté uloženo do ochranných kontejnerů a uloženo do podzemí.
- Zbytky z diagnostiky ve zdravotnictví – zbytkový materiál ze zdravotnictví používáni při diagnostice chorob
- Nebezpečný odpad je takový druh odpadu, který se vyznačuje negativním vlivem na životní prostředí a zdraví lidí nebo zvířat, nebo při manipulaci s ním hrozí nějaké další nebezpečí. Likviduje se buď ve speciálních spalovnách nebezpečných odpadů, nebo se dále recykluje ve specializovaných firmách.
  - Mezi nebezpečný odpad patří:
    - Syntetické barvy, laky
    - Syntetická ředidla
    - Mořidla
    - Elektrické baterie, Autobaterie
    - Oleje, tuky minerální nebo syntetické, ropné produkty
    - Kyseliny, louhy
    - Lepidla, pryskyřice
    - Zdravotnický materiál (znečištěné obvazy, jehly atd.)
    - Tiskařské barvy, tonery, inkousty

Odpady se během procesu spalování rozloží na jednoduché látky (H₂O, CO₂, HCl, oxidy kovů atd.), které se buď přímo vypouštějí do atmosféry nebo se zachytávají v zařízení k tomu určeném.
Jelikož žádný spalovací proces není dokonalý, tak i během spalování odpadů vznikají nebezpečné a silně toxické látky jako např. dioxiny (stejně tak při spalování dřeva, uhlí a dalších materiálů).
Separace odpadu - Velká množství odpadního papíru, kovů, umělých hmot a skla se vracejí zpět k recyklaci.

Dělení plastů podle dopadu na životní prostředí:
- plně syntetické – nelze je přirozeně rozložit – zatím většina plastů
- polosyntetické (bioplasty) – vznikají modifikací přírodních polymerů, např. celulózy
Jedním z největších problémů se skladováním tohoto odpadu je jeho objem, proto vždy před vhozením do koše láhev zmačkejte. Ušetříte si tak cestu ke kontejneru a váš odpad nezabere tolik místa, Plastový odpad vhazujte do velkých žlutých či jinak barevných kontejnerů s nápisem „PLASTY“.